Ústavní krize v obcích

Pohled na "ústavní krizi" také přes "obecní brýle".
Psáno pro Strašický pytlík.

   Opět je tady nějaké české „specifikum“. Opět sledujeme i ve Strašicích titulky v novinách, zprávy v rozhlase a v televizi o krizích, o zájmu „lidu“ na řešení krize, o beznaději, která nás čeká, když nezvolíme nějakou politickou stranu do čela státu o světlé budoucnosti když zvolíme jen tu jedinou správnou. Opět se shazuje vina za své chyby na někoho jiného, třeba na „špatný“ postup Ústavního soudu, když si přečetl žádost jednoho poslance, který není v žádné politické straně o přešetření postupu ostatních poslanců řízených svými ÚV. Tato krize na nás, občany jedné z mnoha obcí tohoto státu, dopadne také a není to jednoduché z toho vybruslit a nenaštvat se a se vším nepraštit a nic nedělat.
   Mělo-li by být pravdou to, že jsme tohle chtěli, pak by se s námi přeci asi někdo měl bavit i u nás ve Strašicích, nebo v kterékoli Horní Dolní o mnoha věcech, které té krizi předcházely. Nikdo s námi nekonzultoval svržení vlády uprostřed první periody našeho českého vládnutí sjednocené Evropě, v době kdy ji celou řídíme. Nikdo se nás neptal, zda souhlasíme s vojenským Újezdem za obcí a s tím, co se v něm dělo a děje. Nikdo se s námi nebavil, když rušil posádku u nás ve Strašicích a nikdo se nestaral o naše dobro, když nám dávali „zadarmo“ zadlužená kasárna. Nikdo se nás neptal, za co postavíme kanalizaci v obci, kterou povinně nařizují z Bruselu v obcích nad 2500 obyvatel. Nikdo se nezajímá o to, jak sestavujeme rozpočet a z čeho třeba máme zaplatit v obci zadlužené socialistické bytovky, aby měly parametry jako v civilizované zemi. Nikdo se nezajímá co jsou obce jako majitelé domů schopní zaplatit ze státem regulovaného nájmu ve svých nájemních domech, z jakých peněz budou schopní uklízet chodníky v zimě, když už jim to zákonem uložili a zda mají na kompaktní žárovky do obecních budov. Nikdo se nás neptal, zda máme zájem na tom, aby Ústavní soud poskakoval podle toho, jak si vymyslí nějaký ÚV nějaké Strany. Nikoho asi moc nezajímá, že odspodu se toto chování politiků už dost shoduje s chováním KSČ před rokem 1989. „Budete se mít dobře, i kdybyste to nechtěli!“ Je pravda, že komunisté to měli tehdy lehčí, protože žádný Ústavní soud nepotřebovali. Bohužel dost lidí už napadá, že by se z něho měl udělat jakýsi nevýznamný Úřad, který politické strany ke svému životu nepotřebují. Byli bychom proti komunistům demokratičtí, protože bychom ho sice měli, ale nepotřebovali. Osobně si myslím, že ti komunisté byli v tomto upřímnější.
   Prostě v Praze někteří politici něco upekli, pokazili, zničili a nyní nám vnucují názor, že to bylo v našem zájmu, a současně škemrají, abychom je znovu zvolili a mohli pokračovat v tom, co dělali dosud. Je poctivé říci, že ne všechny, jen některé z nich. Ty z malých stran, kteří jen překážejí samozřejmě ne! Ty „špatné“, kteří své Strany „zradili“ také ne! Ty kteří někdy pochybovali o tom, že rozhodnutí jednoho nebo dvou lidí není zrovna nejlepší, tam pochopitelně už také nejsou a nebudou. Budou tam jen ti, kteří nemluví, neslyší a nevidí, jen správně hlasují.
   Dopady tzv. „ústavní krize“ na náš každodenní život nejsou dnes zásadní a fatální. Spíše soudím, že se nás teprve dnes dotklo svržení vlády uprostřed volebního období. To je problém, který nám nyní komplikuje a ještě nějakou dobu bude, komplikovat každodenní život. Ostatně Ústavní krizi jsme měli zašitou do té Ústavy hned v roce 1992, kdy se Ústava nového českého státu, (mimo jiné šitá také velmi horkou jehlou), sepisovala. Všichni to věděli a jen se klepali, aby si na to nikdo nevzpomněl a nezačal dělat problémy. Důsledky „jejich“ způsobu „ústavně-krizového“ jednání a rozhodování teprve na náš každodenní život dopadnou. Pokud například v podobně zrychleném řízení jaké proběhlo při změně Ústavy neschválí rozpočet, budeme se mít hodně špatně. Nedovedu si představit zastavení rozpracovaných investic, nedovedu si představit neplánování budoucnosti v obcích. Dovedu si představit mrtvolné zahnívání života v obcích a naštvanost občanů na vedení radnic v příštím roce, když bude rozpočtové provizorium. Je asi pravda, že to budou stejní lidé, kteří budou volit nové poslance do Prahy a kteří pak budou nadávat na vedení radnice, jak to je v obci špatné, co všechno nedělají a dělat by měli. Málokdo se přizná, že jeho volba do Parlamentu byla špatná a zvolil špatné lidi. Málokdo si spojí svůj život v malé obci s jednáním Parlamentu v Praze, ale bohužel je to tak. Jen se to projeví později. Je-li „můj“ poslanec součástí stranické mašinérie, která nám nepomáhá, ale škodí, jsem já odpovědný za to, co se děje nebo stalo. Nikdo jiný. Nevolil-li někdo a tvrdí, že on nic nezavinil, měl by také mlčet, protože vina je na nás na všech, co jsme pro lepší život udělali. Když jsme nešli ani volit, o to hůř.
   No a budoucnost, kdy bude tento nový „nástroj“ Ústavy znovu využit mě děsí nejvíce. Až se opět ve vrcholné politice pohádají dva lidé, znovu donutí své spolustraníky za sliby nevím čeho, vyhodit se z Parlamentu a nechat se zvolit ještě poslušnějšími lidmi, než byli ti, kteří si odhlasovali svůj vlastní pohřeb, to bude teprve ta správná doba, dost podobná té, kterou jsme tady měli před dvaceti léty. Toto už nebude ústavní krize, to bude normální průser.

František Nerad, člen VV SOS