SOS - svoboda, odpovědnost, solidarita

Zamyšlení předsedy SOS nad programovými principy naší strany. Tak trochu úvod do programové debaty před lednovou programovou debatou SOS.

Nejdříve si řekněme, jestli má vůbec v dnešní atomizované společnosti smysl budovat politickou stranu. Jsem přesvědčen, že ano z důvodů, které výstižně vyjádřil Fareed Zakaria v knížce Budoucnost svobody (str. 115 v českém překladu):

Politické strany jsou mechanismem, jenž občanům umožňuje v moderní společnosti vyjadřovat, přijímat a institucionalizovat svoje mravní a politické hodnoty. Podle Clintona Rossitera „Amerika by nebyla bez demokracie, demokracie by nebyla bez politiky, politika by nebyla bez stran.“ A dále Fareed Zakaria: Bez politických stran se politika mění v hru jednotlivců, zájmových skupin a despotů.

Strana pro otevřenou společnost se profiluje jako liberálně - environmentální strana. Nechce být ani pravicovou, ani levicovou stranou a je proto nejčastěji vnímána jako středová, i když to není přesné vyjádření. Podívejme se tedy na mravní a politické hodnoty, které vyznáváme a chceme prosazovat. To nám umožní postupně si tříbit většinový názor na některé kontroverzní otázky a témata.

Našimi klíčovými a skalními hodnotami, které se odrážejí ve zkráceném názvu strany jsou především svoboda, odpovědnost a solidarita. Ve druhém sledu můžeme mluvit také o symbióze, otevřenosti a syntéze.

Svoboda je základní hodnotou, lidským právem a předpokladem pro důstojný život. President Roosevelt 6. ledna 1941 formuloval pojem Čtyř svobod, které také my vyznáváme a chceme naplňovat. První je svoboda slova a projevu – všude na světě. Druhá je svoboda každého člověka vyznávat Boha po svém – všude na světě. Třetí je vysvobození z nouze – všude na světě. Čtvrtá je vysvobození ze strachu, aby žádný stát nebyl schopen spáchat hmotný útok na žádného souseda – nikde na světě.

Odpovědnost nejen vůči sobě a svým bližním, ale také vůči budoucím generacím (vůči dosud nenarozeným dětem) a vůči živé i neživé přírodě. Pokud lidská práva a svobody nejsou vyváženy odpovědností, spějeme jako jednotlivci, lidská společnost a životní prostředí člověka ke krizi.

Solidarita má být nejen mezilidská, ale také mezigenerační a mezidruhová (solidarita s ostatními živými tvory). 19. a 20. století bylo poznamenáno především úsilím o solidaritu mezilidskou. Solidarita mezigenerační je (spolu s širším konceptem udržitelného rozvoje) především výzvou pro první polovinu 21. století, stejně jako solidarita mezidruhová, kde si postupně vyjasňujeme, co by mělo být přijatelné a co nepřijatelné vůči živým bytostem.

Tyto tři hodnoty lze zkráceně vyjádřit heslem Úcta vůči životu a přírodě. Nejde o nic nového pod sluncem. Tyto hodnoty vyznávali a svým životem se snažili naplňovat např. sv. František z Assisi, Albert Schweitzer, nebo v poslední době a v našem prostředí Josef Vavroušek.

Hodnoty svobody, odpovědnosti a solidarity jsou pojítkem a výchozím bodem pro spolupráci s tradičními politickými směry:

Liberální směr. Reprezentuje respekt vůči svobodě a právům. Svoboda a právo však musí být vyváženy odpovědností vůči bližním i přírodě, jinak se jedná o znetvoření svobody, o „svobodu otroků“ ničit a kořistit. Slovy Josefa Vavrouška, „naše svoboda nekončí jen tam, kde začíná svoboda druhého, končí také tam, kde začíná ničení přírody“.

Křesťansko-demokratický směr. Stvořitel nám dal dar svobody, který nebude nikdy odňat. Máme vůči Stvořiteli odpovědnost za dar stvoření. Přijmeme-li odpovědnost, znamená to i úctu (solidaritu) vůči životu a přírodě.

Sociálně-demokratický směr. Solidarita s bližními, zejména utlačovanými je klíčovým konceptem. Potřebujeme však solidaritu rozšířit na budoucí generace a přírodu (ostatní živé tvory), což se zatím u sociálně-demokratických stran příliš neděje.

Konzervativní směr. Existují hodnoty, které jsou trvalé a osvědčené a ty je třeba chránit a podporovat. Příkladem je rodina. Respektujeme svobodu žit s partnerem opačného nebo stejného pohlaví (registrované partnerství). Za základní jednotku společnosti však považujeme rodinu a ta je přirozeným prostředím pro narození a výchovu dětí.

Zelený směr. Akcentuje především péči o životní prostředí a kvalitu života, což je vlastní také SOS.

Svoboda, odpovědnost a solidarita představují mravní a politické hodnoty, na kterých je možné postupně budovat otevřenost (respekt, toleranci) a podporovat symbiózu (vzájemnou spolupráci) a vytvářet syntézu hlavních politických směrů. Syntézou však nemyslíme sjednocení (integraci), ale hledání souvislostí a vzájemných vazeb mezi těmito směry. Předpokladem takové syntézy je otevřenost (tolerance) vůči novým podnětům, včetně kritických. Otevřenost vůči (kritickým) podnětům vytváří zpětnou vazbu, která umožňuje samoregulaci (sebeřízení) systému a jeho přirozený vývoj (evoluci). Syntéza a otevřenost umožňují a podporují postupný přechod od kompetice (soutěživosti) a konkurečního „boje o přežití“ k symbióze (vzájemné spolupráci) a tzv. win-win strategii, výhodné pro všechny zúčastněné.

Svoboda, odpovědnost a solidarita jsou základními hodnotami, na kterých je postaven náš program. Prosazování a uplatňování těchto hodnot vede k syntéze, otevřenosti a symbióze, které jsou klíčovými faktory (prostředky) ke zvyšování kvality a dlouhodobé udržitelnosti života. Kvalita a dlouhodobá udržitelnost života podmiňují rozvoj lidského potenciálu – tvořivých sil a osobnosti člověka. To nás přivádí ke smyslu člověka a lidského společenství na této planetě. Učit se tvořit a mít rád je naším údělem. Slovy Carla Carretta: „Vše se jednou rozpadne, ale zůstává láska, se kterou jsme budovali tento svět.“

Pavel Nováček, předseda SOS