Principy sos-OF
logo sos-OF
Sdružení pro občanskou společnost - Otevřené fórum
postmaster [ zavináč ] sos-of.cz
Virtuální politické sdružení (stolní společnost) pro ty, kteří vyznávají stejné principy.
Navazuje na ideály Občanského fóra a prvních deseti let Strany pro otevřenou společnost.
Nepřehlédněte!
Blogy a weby členů a příznivců
Další nabídka
Vyhledávání

Vyhledat text

Informace
Technická správa webu: postmaster [zavináč] sos-of.cz
Softwarová podpora: Cabalsoft

(c) Copyright Jiří Lukáš, 2001-2005

TOPlist

František Nerad napsal

Budoucnost nájemního bydlení v Česku

Článek pro Politikon: V běžné populaci je nájemní bydlení podstatnou součástí života určité nemalé skupiny lidí. ...

Článek pro Politikon:    V běžné populaci je nájemní bydlení podstatnou součástí života určité nemalé skupiny lidí. Zejména lidí mladých, ekonomicky slabších či lidí starých, kteří si za život nestačili na vlastní bydlení našetřit. V různý zemích je počet nájemních bytů různý podle ekonomické síly jak státu, tak jeho občanů. V minulém československém socialistickém systému byl poměr bytů (vč. rodinných domů) „ve vlastnictví“ a státních nájemních a „státně družstevních“ bytů řádově půl na půl. Nikoli však z důvodů ekonomické síly obyvatelstva, ale proto, že to naplánovala Státní plánovací komise. Plánovala dobře nebo špatně? Měla správné podklady o ekonomické síle obyvatel? Za co vlastně považoval socialistický stát nájemní bydlení?
   Po roce 1989 jsme údajně změnili na bydlení názor a začali přecházet na zdánlivý tržní systém bytové politiky. Stát převedl téměř všechen bytový majetek na obce a města (privatizoval jej). Poté v mnoha obcích a městech v České republice, ale i v soukromých právnických osobách (družstvech či privatizovaných podnicích) probíhá již několik let tzv. „privatizace“ nájemních bytů. Jeden z důkazů toho, že vlastně nevím, co to tržní systém bydlení je. Šlo by z toho usuzovat, že jsou u nás lidé docela bohatí, když se chtějí všichni stát vlastníky. Nebo když je politici do vlastnictví nutí. Každého, kdo trochu rozumí bytové politice musí napadnou otázky spojené s budoucností nájemního bydlení v ČR.
   Pokusím se vyjmenovat otázky, které napadají mne:
  • je současný poměr nájemních a vlastnických bytů v ČR nevhodný?
  • je u nás dost nájemních bytů a není pro ně využití?
  • je to celosvětový trend?
  • je vlastnictví bytu ekonomicky či jinak výhodnější než nájem?
  • má to politickou prioritu?
  • nejsou zde pro nájemní byty podmínky?
  • je legislativa o nájemním bydlení špatná?
  • je moderní být vlastníkem?
  • mohou být v populaci lidé většinově zodpovědnými vlastníky bytů? Mají na to?
   Je součet odpovědí na otázky které jsem uvedl takový, že je privatizovat nutné? Možná jsou nějaké další racionální důvody pro tento proces, které jsem nepochopil. Jak vidím skutečnost z pohledu nezávislého pozorovatele vývoje bytové politiky po roce 1989, respektive 1991, po vzniku novely Občanského a Obchodního zákoníku a zákona o převodu majetku státu (172/1991 Sb).
   Podle statistik ČSU a podle mnoha vystoupení některých politiků má v tomto státě převážná většina občanů příjmy, které by jim v běžném tržním prostředí neumožnily pořídit si vlastní bydlení (třeba jen panelákový byt za normální tržní cenu). Přesto o takové vlastnictví mnoho z těchto lidí uvažuje a najde se i mnoho politiků, kteří jim ten „český sen“ vlastnictví chtějí splnit. Potencionální vlastníci k tomu však samozřejmě chtějí tři věci: a) byt musí být levný; b) provoz bytu musí být levný; c) musejí mít trvale příjmy, ze kterých jim zbude na plnohodnotný život.
   V normálním tržním prostředí tohle však není možné. Však nám EU privatizaci a dotace do výstavby nájemních bytů velmi brzy po vstupu do této zóny zkomplikovala a zakázala podporovat výstavbu bytů pro lidi, kteří mají na to, aby si byt pořídili za své a nebraly státem podporované byty lidem, kteří to opravdu potřebují. Byla také zkomplikována tzv. „privatizace“ za ceny, které si většinoví vlastníci nájemních bytů – obce a města – vycucávala z prstu a neodvozovala je z tržních podmínek v místě. Bylo to způsobeno jednak špatnými zákony (72/1994 Sb.), ale hlavně politickou objednávkou a politickou vůlí. Politická vůle byla: zbavit se majetku, který hrozil v blízké budoucnosti potřebou rekonstrukcí, modernizace a tedy finančních výdajů. Politická objednávka zněla: chceme to a hlavně levně.
   Technický stav je však velkým problémem privatizovaných, zejména panelových, domů. Protože bylo politickým rozhodnutím, že bydlení v socialistickém státě musí být levné, domy se tedy stavěly „levné“ se vším všudy (kvalitou i technickými vlastnostmi). Levná byla i tehdejší státní správa a provoz těchto domů s nájemními byty. Bohužel představy lidí v Česku o bydlení na tomto modelu velmi lpějí i v době, kdy se stali vlastníky a měli by vědět, že bydlet ve vlastním je v pravém tržním prostředí vždy dražší. Bydlet ve vlastním levně není tržní, ale socialisticky pokřivený pohled.
   Jaká je tedy budoucnost nájemního bydlení v ČR? Myslím si, že pokud nebudou vytvořeny zákony podobné těm rakouským, německým, holandským či francouzským – nebude žádná. Pokud nebudou lidé ochotni přistoupit na přiznávání svých ekonomických možností a jim přiměřené bydlení – nebude žádná. Pokud trestní zákon nebude postihovat citelně černé aktivity na černém bytové trhu – nebude žádná. Pokud politici nepřestanou lidem lhát o opravdovém trhu s byty – nebude žádná. Nebo bude socialistická až do soudného dne. Základem nepokřivené budoucnosti nájemního bydlení se musí stát buď samostatný zákon o nájemním bydlení se vším všudy – tedy právech a povinnostech, cenách i sankcích všech zúčastněných, nebo parciální zákony, které však nebudou mít základ v překonaných socialistických principech bytové politiky, jako je stávající občanský a trestní zákoník, ale budou zcela nové a založené na tržních principech. Je pravda, že v roce 1991 jsme tehdy starým lidem slibovali, že se nebudou stěhovat z bytů, ve kterých prožili celý život. Způsobilo by jim to zbytečné trauma. Ale to bylo před čtrnácti léty a ve většině těchto bytů již bydlí jejich děti a vnuci a nechtějí se stěhovat také. Ale těm nikdo nic nesliboval, nebo přesněji, sliboval se jim spolehlivý trh s byty, který se dodnes nepodařilo nastartovat. Jednou z hlavních příčin je, že dodnes platí Občanský zákoník, vypracovaný v roce 1964. Pokud ten bude platit, či bude-li nový jen jeho kopií, vidím budoucnost nájemního bydlení v Čechách docela černě.
16.9.2005
Ing. František Nerad, místopředseda České společnosti pro rozvoj bydlení, místopředseda Strany pro otevřenou společnost
Poprvé zveřejněno na www.stranaos.cz, do údaje "počet přečtení" vložen údaj k 1. 5. 2010.

[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5
| Autor: Ing. František Nerad | Vydáno dne 20. 09. 2005 | 3908 přečtení | Počet komentářů: 2 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Novinky / pozvánky
22.10.2013: Mimořádné volby do PS PČR
25.-26. října 2013 se uskuteční předčasné volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Volte Zelené, KDU-ČSL, Starosty či Změnu, ale hlavně jděte k volbám a někomu svůj hlas darujte (pokud se obdarovaný špatně zachová k dárci, lze dar vymáhat zpět).
Vlajka pro Tibet 10. 3.
Krajské volby 2012
Čtení odjinud

Nejčtenější články za poslední rok

Neexistuji vhodna data!


Nejkomentovanější články za 9 měsíců

Databáze je prázdná!