Důvody zapojení do (komunální) politiky

Do (komunální) politiky vstupují lidé z různých důvodů. Z hledání osobního uspokojení, z touhy po moci, z touhy po změně, z nedostatku seberealizace v jiné činnosti nebo práci, z nudy, z naštvání až vzteku, z povinnosti ke Straně, z blbosti. Prostě z různých důvodů.

     Základní však je, že by měli hned na začátku vědět, jak naloží s tím, až se tam dostanou. Například ve Strašicích kandidovali v posledních komunálkách na radnici lidé ve čtyřech volebních uskupeních. Komunisté z tradice, sociální demokraté z touhy být zase u vesla jako v předchozím volebním období, ODS z touhy sociální demokracii od vesla dostat a docílit změn, nezávislí z nezávislosti na politice, ale na základě zájmu něco v obci prosadit pro lidi, kteří se nescházejí na členských schůzích svých politických Stran, nedomlouvají se na nějakých ideologických základech. Po docela dlouhé době rozhodování jedné skupiny lidí s jiným pohledem na svět se nezávislí a idejemi nesvázaní lidé, shodli na docela dost věcech, i když určitě nemáme na všechno stejný názor, jako třeba členové KSČM, nebo ODS. Dokonce si myslím, že ne všichni měli shodnou představu i o programu naší kandidátky a obávám se, že někteří měli dokonce i jiné představy o tom, jak radnice funguje. Ale na tom není nic divného, vždyť jsme svobodní nestraníci, případně straníci svobodných stran. Mám trochu potíže s tím, že někteří členové Stran myslí stejně, nebo ještě hůř, než nestraníci. Proč potom do té Strany lezli? Z prospěchu? Jak ho chtějí získat, když ani neví, jak to funguje? Je hodně lidí, kteří mají na hodně věcí nějaký názor, ale je málo těch, kteří mají schopnosti a vůli své názory prosazovat. Ale přitom neexistuje jiná cesta. Jak říká jedno přísloví: „Pomoz si a bude ti pomoženo!“
     Mám možnost z denního jednání s lidmi a denního sledování webových stánek zjistit, kolik mají lidé rozličných přání, požadavků, nápadů a potřeb. Je pravda, že na tyto své potřeby si zvolili nějaké své zastupitele, aby jim jejich přání plnili. Problém je, že jejich přání většinou nekorespondují s nějakými politickými idejemi velkých politických stran, ale s konkrétním životem v konkrétním místě a době. Proto mají v menších obcích navrch tzv. nezávislí kandidáti a ne velké politické strany. Mnoho z nich kandiduje za různá sdružení místních spolků, zájmových skupin a i jen part lidí z nějaké části obce nebo města, aby si prosadili své zájmy. Problém nastane, když jsou zvoleni a zjistí, že jejich konkrétní záměr, který chtěli prosadit je prkotina proti řízení celé obce. To v lepším případě, když na to přijdou. V případě, že na to nepřijdou a prosadí pouze své a o zbytek se nestarají, vznikne mnohem horší stav, než v době, kdy jen nadávali na předchozí vedení.
     Proč ale o tom píši? Chtěl bych popsat jednu osobní zkušenost, která by mohla zobecňovat problémy komunální politiky, ale konec konců i politiky vyšší. Vedl jsem na konci května debatu na webu s některými lidmi ze Strašic o principu voleb. Soustředili se na jeden problém, který je pro ně zásadní. Oni tvrdí, že jim vadí na Obecní policii některé věci a doslova jeden z nich napsal velmi zásadní poznámku: „Pokud se činnost Obecní policie výrazně nezmění od represe směrem k prevenci, v příští volebním období jednoznačně budu volit stranu, která jí zruší.“ K této poznámce se připojili další lidé podpůrnými stanovisky: „Moc krásně a výstižně napsáno. Díky snad i za ostatní občany.“ ; „Takže Míro, dávám ti palec nahoru, nejsme jen loutky bez nití,-)“; „Myslím, že druhá kandidátka nezávislých v obci by se uživila... „.
     Byť jsem dnes radním na radnici, pomáhal jsem prosadit Obecní policii a měl bych se „bát o židli“ tvrdím, že tato stanoviska jsou velmi dobrým začátkem k občanskému uvědomění si svých potřeb a základem nějaké práce. Dokonce jako liberální politik fandím takovýmto názorům. Jenže ….. Pokud by popsal autor toho prvního výroku nějaký lepší plán, jak řešit problémy které ho trápí, bylo by to ku prospěchu obce, ale jen tato věta je dost málo.
     V politice jsem už dost dlouho na to, aby mě osobně takovýto názor vylekal, nebo naštval. Totiž pro pokračování jsou nutné další kroky, jinak je to pouze plácnutí do vody a bez pokračování to začínat ani nemělo smysl. Něco jako trucovitost malého děcka. Nebo prudění za každou cenu.
     Pokud někdo myslí něco zcela vážně, musí poskytnout jiné řešení. Musí začít i ti další nezávislí a nestraničtí občané konstituovat své sdružení pro kandidaturu do zastupitelstva. Musí se zapojit do současného dění. Pokud s tím začnou, velmi záhy zjistí, že až jich bude pět, rozšiřují se požadavky této skupiny o další témata a ta musí zapracovat do svého volebního programu a najít na všechno svá originální řešení. Může vzniknout problém! Totiž jeden jediný důvod pro zvolení do zastupitelstva obce, Kraje i Parlamentu je zatraceně málo! Pokud jsou potenciální kandidáti jen trochu zodpovědní, záhy zjistí, že je i dalších mnoho věcí, které se musí řešit. Logicky musí odpovědět na otázku: Budu ty další věci řešit stejně, jako ti, kteří tam dnes sedí, nebo to udělám jinak? Pokud by někdo začal tvrdit, že zbytek problémů v obci ho nezajímá, logicky uvidí ostatní, že tvrdí pitomost a jde mu pouze a jen o jakýsi „boj o židli“.
     Připouštím, že je to „boj o židli“, ale tvrdím, že bojovat o židli kdekoli se musí nějakými novými nápady a nikoli pouze výměnou osob, kteří se budou chovat stejně jako ti co na té židli seděli dosud, případně si prosadí jednu věc a na zbytek se vykašle. Voliči už doufám dokáží rozlišit mezi člověkem, který má invenci a mezi člověkem, který chce jen sedět na nějaké židli. Je pravda, že někdy to trvá dvě, tři volební období, ale ta změna jednou přijde a o to hůř potom pro ty, kteří si to neuvědomí.
     Povýším-li tento problém do roviny obecné politiky, můžeme sledovat takovýchto příběhů jak na úrovni krajů, tak dokonce v celostátní politice docela dost. Je pravda, že prosadit odspodu do celostátní politiky nějaké téma, nebo na něm dokonce uspět ve volbách, je pro tzv. „nezávislé“ docela problém. Být proti „něčemu“ je jednoduché na jakékoli úrovni. Prosadit rozumné řešení „něčeho“ třeba i v Horní Dolní bývá mnohem složitější. Navíc ve vyšších úrovních politiky „kamenné“ politické strany požírají tyto protesty pro sebe a klidně řeknu - parazitují na nich. Klasická ukázka je problém radar v Brdech, problém zdravotní pojištění, problém globalizace světa, včetně globálního oteplování, problém energetiky obecně, problém dopravy a dopravní infrastruktury,problém požádání celosvětových sportovních událostí a mnoho dalších. Takže shrnuto: Když něco nechci, musím nejdřív říct co chci a jak to zařídím, jinak jsem jen zbytečně plýtval časem! Měli bychom mít stále na paměti, že čas stále běží dopředu a nikdy se nevrací zpátky. Na druhou stranu Julian Tuwim kdysi řekl: Budoucnost je období, kdy je nám dobře! Myslel to však ironicky.

Ing. František Nerad – uvolněný místostarosta obce Strašice