Principy sos-OF
logo sos-OF
Sdružení pro občanskou společnost - Otevřené fórum
postmaster [ zavináč ] sos-of.cz
Virtuální politické sdružení (stolní společnost) pro ty, kteří vyznávají stejné principy.
Navazuje na ideály Občanského fóra a prvních deseti let Strany pro otevřenou společnost.
Nepřehlédněte!
Blogy a weby členů a příznivců
Další nabídka
Vyhledávání

Vyhledat text

Informace
Technická správa webu: postmaster [zavináč] sos-of.cz
Softwarová podpora: Cabalsoft

(c) Copyright Jiří Lukáš, 2001-2005

TOPlist

Miloš Navrátil napsal

M.R. Štefánik: „Veriť, milovať, pracovať “ aneb reakce na „slotoviny“

Ján Slota, předseda vládní Slovenské národní strany (SNS), se nechal slyšet, že Edvard Beneš vydal příkaz k zavraždění někdejšího československého ministra obrany a spoluzakladatele Československa Milana Rastislava Štefánika v roce 1919. Větší nehoráznost jsem už dlouho neslyšel.

 
     Nejprve pár slov k osobnosti M. R. Štefánika, který v letech 1914 – 1918 organizoval česko-slovenské legie. Nejdříve v Srbsku a Rumunsku, později ve Francii a Rusku. V roce 1918 pak s nebývalou vervou organizoval protisovětskou intervenci na Sibiři. V roce 1916 se stal francouzským občanem a také nejmladším generálem (nejen) v historii Francie. Právem je řazen k zakladatelům samostaného Československa, společně s Tomášem G. Masarykem, svým oblíbeným profesorem ze svých studií v Praze a Edvardem Benešem. Byl členem Národní rady v Paříži a také prvním česko-slovenským ministrem národní obrany.

     M. R. Štefánik se po dlouhých letech strávených v zahraničí vracel z Italského Galarate. Byla neděle 4. května 1919. Bohužel ale nepřistál. Letadlo havarovalo v Ivanke, nedaleko Bratislavy. Měl pouhých 39 let ...

     "Střelbu odůvodnili tím, že si zmýlili označení stroje a považovali ho za nepřátelské - maďarské," řekl dále Slota a tvrdí, že Štefánik po pádu letadla ještě žil a následně ho střelou do hlavy usmrtil český důstojník.

     Když pomineme to, že měl mladého generála zastřelit „český důstojník“, bylo by dobré napsat pár slov na obhajobu Edvarda Beneše, který si Štefánka velmi vážil a kterého považoval v době přerodu za stejně významného jako Masaryka.

     Beneš např. ve své knize „Demokratická armáda, pacifism a zahraniční politika“ vyzdvihuje úlohu Štefánka takto.
„Při organizaci naší revoluční akce zahraniční musil jsem nejprve dobře sledovat vývoj vojenských věcí. Viděl jsem, jak důkladně a odborně už tehdy studoval tyto věci prof. Masaryk a stejně mě k tomu vedl příklad M.R. Štefánka, jejž jsem potkal už jako francouzského poručíka. To bylo pro naši věc velmi důležité.“ Tak popisuje Beneš své počátky přípravy na, v roce 1915 jistě ještě ani netušenou, kariéru ministra zahraničních věcí.

     Ve své knize dále Beneš vzpomíná: „Viděl jsem, jak od září r.1917 naše postavení ve Francii den ze dne je silnější – od této chvíle totiž rostla naše legionářská armáda z týdne na týden, od prvního praporu k prvnímu, druhému a třetímu pluku, od jedné brigády v Rusku k brigádám dvěma, pak k divisi první, druhé a třetí. Viděl jsem na vlastní oči, co znamenalo měniti ponenáhlu politické hnutí ve vojenskou moc. Generál Štefánik vyjednával a disponoval brigádami jako odpovědný ministr. Společně pak s Masarykem započali jsme všichni klásti spojeneckým vládám politické podmínky, jež pak vedly k plnému uznání naší samostatnosti.“

     Jistě se nedá jen z těchto několika uvedených poznámek vyčíst osobní vztah Beneše k Štefánikovi. Pokud ale např. F.X. Šalda o jejich spolupráci hovoří jako o „duších stejné víry a stejné statečnosti, která se osvědčila ve zkouškách nejtěžších“, pak bychom na jejich společné činy měli pohlížet s náležitou úctou.

     Ve smutečním projevu k tragické Štefánikově smrti Beneš pronesl: „V okamžiku celkového triumfu národa se zabíjí muž, který po celou dobu svého vyhnanstva nejvíce přispěl k osvobození svého rodného kraje... Není pochybnosti, že bylo v jeho osobě mnoho geniálnosti a byl jedním z nejlepších lidí, jaké jsme měli.“

     Také v době druhého světového válečného konfliktu si Beneš mnohokrát posteskl, jak by bylo dobré, kdyby ve své exilové vládě měl vedle sebe Štefánika, s jeho mimořádným vnímáním vojenské diplomacie a známostmi po celém světě.

     Ján Slota nikdy, nikdy nedosáhne velikosti Štefánika - „národního osvoboditele“. A to ani tehdy, když svými ústy bude jeho práci vyzdvihovat a srovnávat se s ním. Nejen proto, že Štefánik měl slušné vychování a vystupování francouzského důstojníka. Štefánik byl především kosmopolita a přitom tolik miloval svůj národ. Byl totiž čechoslovakista. Stejně jako Masaryk a Beneš.

     Slota je, společně s Benešem i Štefánkem řečeno diplomaticky, poněkud pomatený. Dovolím si ale také použít (jadrnější) slovník premiéra Topolánka a s příslušným gestem Jánu Slotovi vzkazuji, že je jednička.

Miloš Navrátil
Olomouc
Poprvé zveřejněno na www.stranaos.cz, do údaje "počet přečtení" vložen údaj k 1. 5. 2010.

[Akt. známka: 3,00 / Počet hlasů: 2] 1 2 3 4 5
| Autor: Miloš Navrátil | Vydáno dne 07. 05. 2007 | 4765 přečtení | Počet komentářů: 6 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Novinky / pozvánky
22.10.2013: Mimořádné volby do PS PČR
25.-26. října 2013 se uskuteční předčasné volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Volte Zelené, KDU-ČSL, Starosty či Změnu, ale hlavně jděte k volbám a někomu svůj hlas darujte (pokud se obdarovaný špatně zachová k dárci, lze dar vymáhat zpět).
Vlajka pro Tibet 10. 3.
Krajské volby 2012
Čtení odjinud

Nejčtenější články za poslední rok

Neexistuji vhodna data!


Nejkomentovanější články za 9 měsíců

Databáze je prázdná!