Principy sos-OF
logo sos-OF
Sdružení pro občanskou společnost - Otevřené fórum
postmaster [ zavináč ] sos-of.cz
Virtuální politické sdružení (stolní společnost) pro ty, kteří vyznávají stejné principy.
Navazuje na ideály Občanského fóra a prvních deseti let Strany pro otevřenou společnost.
Nepřehlédněte!
Blogy a weby členů a příznivců
Další nabídka
Vyhledávání

Vyhledat text

Informace
Technická správa webu: postmaster [zavináč] sos-of.cz
Softwarová podpora: Cabalsoft

(c) Copyright Jiří Lukáš, 2001-2005

TOPlist

František Nerad napsal

Neveřejné stránky Veřejných zakázek

Aplikace zákona o zadávání veřejných zakázek a ošidnost výběru podle ceny.

   Od roku 1994 u nás platí zákony, které vymezují „veřejnou zakázku“. Bezesporu velmi potřebný nástroj pro rozhodování o využívání veřejných finančních prostředků – peněz z otevřené ruky, jak výstižně říkají v Německu. Nástroj, který se užívá v mnoha zemích světa, zejména těch s tržními mechanizmy své ekonomiky. Bohužel v Česku se nějak ne a ne strefit do toho systému, který funguje v zemích kolem nás. Je smutná pravda, že od toho roku (od 1. července 2006) začala v Česku platit už třetí verze tohoto zákona, protože jsme si mysleli, že si můžeme v EU dělat co nás napadne! Je smutná pravda, že oblast veřejných zakázek, si každý člověk představuje jinak a jinak k nim přistupuje, možná že i z důvodu špatné definice pojmů v těch zákonech! Je smutná pravda, že mnoho lidí, zejména funkcionářů a úředníků na radnicích se snaží s tímto zákonem vydrbat! Je smutná pravda, že na to vydrbávání doplácíme my, obyčejní občané! Píši tyto věty kvůli tomu, že v poslední době je takovým častým jevem, že vydrbávání se zákonem se děje na mnoha radnicích a úřednických místech v celém státě, jako by to bylo běžným jevem. Je supervolební rok a je docela čas na změny, než se obce i stát dostanou do problémů, které půjdou velmi těžko napravit.
   Kšefty se „vyhrávají“ kamarádům, spřáteleným firmám, firmám, které si umějí přitáhnout investory nebo úředníky. Málokdy se na to přijde, takže v nejhorším případě se realizace investice oddálí, nebo zpozdí a ve většině případů prodraží. Ale funguje to. Jako prostředek vítězství je užívána cena stavby, dodávky nebo služby. Jsem ve sporu s některými lidmi, zda cena je či není objektivní podmínka pro výběr dodavatele. Mnozí mi tvrdí, že nízká cena je objektivní podmínkou. Uvedu několik příkladů, proč si myslím, že to není ten pravý ukazatel:
   V obci, kde bydlím vypsali Radní veřejnou zakázku na stavbu plynové kotelny s projektovou cenou asi 15 milionů. Opakovali ji celkem třikrát (jednou ji dokonce zrušil Úřad pro hospodářskou soutěž) a pokaždé ji vyhrávala stále stejná firma, až už se ti ostatní (firmy i občané) otrávili, na všechno vykašlali a nechali toho „vítěze“ po roce konečně opravdu vyhrát. Když se snížila cena zadávané zakázky, když se vypustila podmínka, že dodavatel musí mít ISO, že musí mít „nějaký“ roční obrat, když se zkrátka upustilo od přísných podmínek pro dodavatele stavby, hlavně že byla nízká cena. Tuším, že 7 milionů.
   Ve svém zaměstnání jsem to nedávno zažil, když jedno město vypsalo veřejnou soutěž na výstavbu zimního stadionu. Původní projektová cena toho stadionu byla 160 milionů, po úpravách projektu 140. Vyhrála firma, která řekla, že jim ten stadion postaví za 72 milionů. A vedení města jim podepsalo smlouvu. Samozřejmě že to nepostaví, protože to prostě nejde, protože je to za tak nízká cena, že stavba podle projektu za ni zkrátka realizovat nejde. Po půl roce práce začala mít dodavatelská firma potíže a je ve hvězdách kdo, jak a hlavně za kolik tu stavbu dokončí.
   Nebo jiný příklad, tentokrát zakázky organizované státním úřadem. Na jednom potoce na Rokycansku způsobila voda při povodních 2002 škody, které se musely odstranit a současně zabránit opakování těchto škod. Soutěž se také opakovala dvakrát, než investor dosáhl skutečně nízké ceny. V první, zrušené soutěži byl rozptyl cen od 35 do 80 milionů a zúčastnilo se jí 23 zájemců z celé republiky, včetně místních firem. V druhé soutěži na tutéž stavbu bylo už pouze 8 firem a cena se pohybovala od 29 do 80 milionů. Vyhrála samozřejmě firma s nejnižší cenou. Ještě ke všemu z Brna, takže dojíždění lidí za prací téměř do Plzně nemohlo být zadarmo. Tato firma udělala zajímavý cenový veletoč, protože vítěznou cenu v druhé opakované soutěži dosáhla snížením tuším ze 78 milionů v první soutěži na tuto veřejnou zakázku. Naneštěstí byla v květnu 2006 na tomto potoce opět povodeň a ta ukázala, že těch 29 milionů bylo na zabránění dalším škodám opravdu, ale opravdu málo. Velká část z nich opět uplavala. Projektová cena protipovodňových opatření byla kolem 55 milionů.

Uznávám, že snížení ceny „protažením“ investice Veřejnou soutěží by mělo snížit cenu zakázky. Ve fungujících ekonomikách to však mohou být procenta z projektové ceny. Nemohou to v žádném případě být desítky procent.
   Ale i na „malých kšeftech“ jsou dělat docela zázraky a někdy slušné peníze bokem. Například tím, že se zakázka rozdělí „na etapy, nebo tzv. funkční celky“ a kategorie výběrového řízení se posune z povinného oslovení všech na oslovení několika v užším výběrovém řízení. V jednom městě se například stavba 8 bytových domů se 155 byty rozdělila na 8 etap. Oslovovalo se vždy jen pět firem a samozřejmě bytovky jednu po druhé vyhrávala jedna a tatáž firma. Projektová cena stavby byla kolem 150 milionů. Tento postup bylo město donuceno zrušit a vypsat stavbu jako jeden celek. Veřejnou soutěž sice opět vyhrála ta vytipovaná firma, ovšem musela jít s cenou „pod cenu“ o celých 20 milionů. Výsledkem bylo, že budoucí vlastníci bytů si musejí podstatně připlatit, protože za vítěznou cenu stavba prostě realizovat nešla.

   Ano jsou i poctiví lidé, kteří veřejné soutěže dopředu ohlašují, dělají výběr firem i na malé částky, nerozdělují zakázky „na etapy“, netlačí firmy pouze do nízké ceny nebo náhradních materiálů odlišných od projektů. Na druhou stranu je mnoho investorů, „kteří nevědí co chtějí a nedají pokoj, dokud to nedostanou!“ Vypíšou veřejnou soutěž a chtějí snížit cenu toho co požadují až pod hranici, za kterou to vůbec jde pořídit.
   Veřejné zakázky jsou práce, služby, dodávky financované z veřejných rozpočtů. Němci mají pro tyto peníze přiléhavější název: „peníze z otevřené ruky“. V otevřené ruce je na peníze vidět, je vidět, kdo si je bere a za co si je bere. Veřejný rozpočet je takový docela „neprůhledný“ pojem. Nicméně kdo chce, rozumí tomu jak v Česku, tak v Německu. Pracoval jsem kdysi na ministerstvu a měl jsem na starosti výběr firem na výstavbu. Vím za jaké peníze se státní zakázky platí – tedy peníze v našich daní. Ano, vyskytly se názory, že je nutné snížit ceny od dodavatelů, současně se vyskytovaly názory, že to musí být stavby na špičkové úrovni. Docela dost jsem při této práci pochopil, proč je nutný pořádný zákon o veřejných zakázkách a také jedno anglické přísloví: Nejsem tak bohatý, abych si mohl kupovat levné věci!
   Proč o tom píši? Jak ve státě, tak v Horní Dolní je zákon o zadávání veřejných zakázek nutný. Podívejme se kolem sebe, co všechno se kolem nás děje a pokusme se odhadnout kolik to může stát, kdo vybral firmy, které na tom pracují a proč zrovna tyhle firmy. A také jak pracují a jakou práci odvádějí. Zametáním ulic, sekáním veřejné zeleně a opravami kohoutků v nájemních bytech počínaje, přes nové cesty, byty, zateplení panelových domů až po nákup letadel pro armádu. Změna velmi důležitého zákona opět přišla o prázdninách, kdy se lidé moc o veřejné věci nezajímají. Je horko a dovolené. Po návratu od moře se potom nestačíte divit. Nicméně si myslím, že kvalitní zákon o veřejných zakázkách je více než nutný pro všechny. Jak se zákon používá pak už záleží na každém člověku, který s ním pracuje. Mnoho lidí není na takovéto zákony zvyklých, protože byli zvyklí socialisticky pracovat i žít. Všechno bylo státní a stát si nemohl ani nemusel vybírat sám sebe. Dnes je ale všechno jinak a je nutné vydávání veřejných prostředků nějakým způsobem ovlivnit. Zákon o veřejných zakázkách je jedním z nástrojů ovlivňování. Jen pro pořádek, ten nový má číslo 137/2006 Sb.
František Nerad
   Příloha: foto dalších škod na protipovodňových opatřeních na říčce Klabavě po povodni 28.5.2006
foto 1
foto 2
foto 3
foto 4
Poprvé zveřejněno na www.stranaos.cz, do údaje "počet přečtení" vložen údaj k 1. 5. 2010.

[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5
| Autor: Ing. František Nerad | Vydáno dne 26. 08. 2006 | 2401 přečtení | Počet komentářů: 2 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Novinky / pozvánky
22.10.2013: Mimořádné volby do PS PČR
25.-26. října 2013 se uskuteční předčasné volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Volte Zelené, KDU-ČSL, Starosty či Změnu, ale hlavně jděte k volbám a někomu svůj hlas darujte (pokud se obdarovaný špatně zachová k dárci, lze dar vymáhat zpět).
Vlajka pro Tibet 10. 3.
Krajské volby 2012
Čtení odjinud

Nejčtenější články za poslední rok

Neexistuji vhodna data!


Nejkomentovanější články za 9 měsíců

Databáze je prázdná!