Silnou vládu po volbách si namaloval Václav Klaus ve svém novoročním projevu, ale jde o to zda jeho vodové barvy vydrží přes jarní deště.
Silnou vládou bych si představoval vládu se silnou podporou v parlamentu a také ve veřejnosti. Již jednu z těchto podmínek nová vláda určitě nesplní – průzkumy veřejného mínění setrvale ukazují rozdělení naší společnosti na dvě přibližně stejné části. A podpora politické vlády bude přinejlepším také pouze poloviční.
Jen Fischerova vláda se tomu svým neexhibicionistickým chováním vymyká. Její vysoká podpora mezi občany je i důsledkem toho, jak jsou občané otráveni vysokou politikou, která nereflektuje jejich problémy. Jak by také měla, když dvě velké strany nemají reálnou konkurenci mezi ostatními parlamentními i neparlamentními stranami. K tomuto stavu však přispěl i Václav Klaus - ač příznivec trhu bez přívlastků – zve si jen zástupce velkých stran, ostentativně ignoruje strany malé (výjimku udělal před evropskými volbami v případě euroskeptické strany), čímž podporuje monopoly v politice.
Abychom měli silnou vládu by přitom stačilo tak málo – nikoliv úprava volebního zákona ve prospěch velkých stran, jak by jistě rád V.Klaus, ale naopak ve prospěch malých stran, například snížením hranice získaných hlasů potřebných pro vstup do parlamentu. Tím by se podařilo přitáhnout do politiky více občanů a čím více lidí v politice, tím lépe. Občané by poznali, že mohou ovlivnit poměry a byli by spokojenější s politikou. Princip kladné zpětné vazby, nebo, chcete – li, pozitivní zpětné vazby. Ale hlavně - více stran v parlamentu znamená lepší možnosti jak sestavit vládu skutečně reprezentující vůli občanů, po níž, doufejme, V.K. volá.
Vsaďte se, že touto cestou V.K. určitě, ale určitě, nepůjde.