Od 1. září 2009 začnou střední školy učit podle vlastních vzdělávacích programů. Mnozí se ptají, jak jdou dohromady s připravovanými státními maturitami, které ve člověku vyvolají spíše představu zvyšující se centralizace školství.
Školní vzdělávací programy (ŠVP) představují liberalizaci způsobu výuky, kdy učitelé, kteří je tvořili, mohou uplatnit svou invenci jak dosáhnout naplnění výstupů, tj. aby žáci získali studiem schopnosti či kvalifikace zadané ministerskými rámcovými vzdělávacími programy.
Určitou novinkou (ale již dříve vyzkoušenou) je zařazení průřezových témat, například Člověk a životní prostředí, Člověk a svět práce ad. Ty mají „prorůstat“ předměty, takže se s nimi můžeme setkat jak v jazykovém vzdělávání a komunikaci (ano, tak zní název jedné vzdělávací oblasti), tak i v předmětech odborného vzdělávání. Je to dobrý nápad, aby žáci pohleděli na tato témata z různých úhlů.
A státní maturita? Ta je samozřejmě se ŠVP úzce svázána již tím, že předměty jsou seskupovány do vzdělávacích oblastí, které jsou blízké i maturitním předmětům státní maturity.
Lze říci, že školní vzdělávací programy představují pozitivní základnu pro zlepšení úrovně středního školství a záleží na učitelích i žácích (a rodičích) jak tuto příležitost využijí. Učitelé vykonali již první krok svou prací při tvorbě programů a doufejme, že je za to vláda „neodmění“ snižováním platů, jak předpovídají katastrofické scénáře připravovaného státního rozpočtu.