Václav Klaus odmítl podepsat Lisabonskou smlouvu, i když s ní vyslovily souhlas Poslanecká sněmovna i Senát ústavní většinou.
Václav Klaus přitom sám nebyl zvolen ústavní většinou Parlamentu. Přesto postupuje na vlastní pěst, jednou prohlašuje, že smlouvu ratifikuje až po irském referendu, podruhé, že ji podepíše až po vyjádření Ústavního soudu.
Jak upozorňuje Jiří Pehe „po právní i politické stránce se celý proces vyjednání a ratifikace Lisabonské smlouvy až dosud odehrával s formálním souhlasem prezidenta. Aby premiér Mirek Topolánek mohl smlouvu vyjednat i podepsat, a následně ji předložit k ratifikaci, potřeboval k tomu, přinejmenším teoreticky, již zmíněné přenesení pravomoci sjednat tuto smlouvu z prezidenta na premiéra.“
V zastupitelské demokracii má zákonodárnou moc parlament a prezident by ji svým neodpovědným postupem neměl oslabovat. Oslabuje tak postavení občanů i státu a demokracie obecně a ještě více poškozuje naše jméno v Evropě.
Je třeba přistoupit buď ke změně ústavy ve prospěch ratifikace smluv parlamentem, nebo podat žalobu na prezidenta k Ústavnímu soudu.