Rozpočet obce

Autor: Ing. František Nerad <frantisek.nerad(at)worldonline.cz>, Téma: František Nerad napsal, Vydáno dne: 06. 03. 2009

O sestavování a schvalování rozpočtu nejen ve Strašicích.

     Jako bývalý poslanec rozpočtového výboru ČNR a současný místostarosta obce, který se podílel jedním svým zanedbatelným hláskem na změnách financování všeho co se zde děje se dnes musím účastnit toho, co jsme zde v roce 1990 nadrobili. Sleduji, jak se různé politické strany a různí, údajně „nezávislí“ politici pachtí s rozpočty v obcích. Sleduji, jak s obcemi a městy dnes hrají Parlament a některé politické strany šachovou partii, která sleduje úzké politické zájmy. „Nezávisle závislá“ samospráva se musí přizpůsobovat tlakům na zájmy různých skupin, které sledují mnohdy těžko rozluštitelné cíle. Jako příklad lze uvést likvidaci nepotřebných vojenských areálů po Československé lidové armádě!!! Nebo procesy schvalování státních i evropských dotací různými „orgány“!!!

     Jako bývalý člen i Kontrolního výboru ČNR nechápu, kam se kontrolní systémy vyvinuly. Dost těžko například dnes chápu kontrolní systém různých orgánů státu, hledajících nesmyslné mouchy na dokladech (nejsem vůbec schopen pochopit, proč se musím na doklad na jedné stránce dávat dva podpisy přímo pod sebe, nejsem schopen pochopit, proč chodí kontroloři strašit pracovníky radnic a nechodí jim pomáhat řešit problémy. Pro radu je třeba někam dojet. Pro vaše potrestání si dojedou sami.)

     Vzpomínám, jak jsme tehdy, před mnoha léty říkali, že rozpočet obce bude základním dokumentem obce. Jak jsme si představovali, že se o něm v obcích bude vášnivě diskutovat a bude se rozpočet sestavovat veřejně. Vzpomínám, jak jsme v rozpočtu kladli důraz na jeho zaměření pro budoucnost a rozvoj obce a jak se stále více a častěji tím rozpočtem řeší zanedbaná minulost. Vzpomínám na počáteční nadšení většiny lidí pro změny a sledoval jsem a sleduji, jak je to nadšení dost rychle opouštělo. Sleduji stále větší nezájem lidí řešit své vlastní problémy normální cestou. Sleduji stále větší tlak na řešení nestandardní, krátkodobá a velmi lokálně omezená, zvýhodňující třeba jednu část obce nad druhou proto, že momentálně řídící osoba na radnici někde bydlí.

     Sleduji docela s obavami, jak mnozí politici, jejichž politická Strana způsobila dnešní potíže ve špatných stavbách, nedostatečné infrastruktuře, zanedbané výchově a jazykovém vybavení obyvatelstva, nadále zvyšuje tlak do financování spotřeby a financování těch oblastí života, které zpomalují vývoj obcí. Na druhou stranu si uvědomuji, že mnoho zejména malých obcí, staví svoji existenci, včetně tvorby rozpočtu, na velmi nestabilních základech. Není výjimkou, že na zastupitelstvu se déle diskutuje o nesvítící lampě veřejného osvětlení, nebo díře v místní komunikaci, než o rozpočtu. Není výjimkou, že k návrhu rozpočtu není vznesena jediná připomínka nebo návrh. Není výjimkou, že se o rozpočtu vůbec nikde nediskutuje. Je normální, že o věcech navazujících na schválený rozpočet se pak pozdě vedou zbytečně dlouhé debaty, které už nic neřeší. Zvykli jsme si kritizovat s křížkem po funuse a brát tuto zbytečnou diskusi jaké základ problémů. Pokud se už debata o rozpočtu vyskytne, není konstruktivní, ale destruktivní. Většina diskutujících řekne, co se jí nelíbí, ale jak to vyřešit už neví. Opozice na radnici nepracuje na variantním rozpočtu, jen kritizuje ten jediný. Je to jako když za života nějakého člověka mu nikdo nic neřekl, ale když zemřel, začali ho chválit a nebo hanět a debatovat o tom, jak vlastně měl žít.

     Na rozpočet obcí má vliv mnoho faktorů. Jak stav obecního majetku, tak úroveň vedoucích lidí obce, tak potenciální možnosti rozvoje obce. Má-li obec majetek ve špatném stavu, nezbývá jí nic jiného, než ho spravit. Bohužel mnoho vedení obcí a měst jej raději odepíše a investuje do nového, bez vyhodnocení možností jeho využití. Je například mnoho měst, která rozprodala svůj bytový poničený fond lidem, nebo i podivným firmám, pak vypracovala projekty na tzv. „podporované bydlení“ a šla se postavit do fronty na státní dotace na nové byty. Naše obec například dostala celá kasárna od vojáků. Fajn věc, řekne si mnoho lidí. Na druhou stranu musela je převzít s milionovými zátěžemi, vnucenými věcnými břemeny, nezateplené socialistické budovy, do kterých je třeba investovat desítky milionů korun, aby k něčemu byly. Berte, nebo nechte ležet - stálo před zastupiteli. Vzali to a nyní je třeba vše dořešit a zajistit a s tím jsou potíže. Vyvstala spousta otázek, které stojí na rozpočtech obce a významně jej ovlivňují. Je možné nezateplený dům, zkolaudovaný pro nějaký účel prodat za tržní cenu zájemci? Je možné využít takovýto dům v obci? Je politicky rozumné ubikaci po vojácích pronajmout pracovní agentuře pro cizince, kteří zaplní obec, ve které jsou lidé zvyklí na stále stejné tváře? Je normální udělat nové veřejné osvětlení v areálu kasáren a neinvestovat do zastaralého osvětlení v obci? Je normální provozovat vojenskou kotelnu, která měla u vojáků roční rozpočet jako je polovina ročního rozpočtu celé obce? Je normální, že se obec stala podpisem jedné smlouvy o něčem jiném, distributorem el. energie, ačkoli k tomu nemá předpoklady, oprávnění a pracovníky?

     V zastupitelstvech obcí mají mnoho preferencí při volbách učitelé, lékaři, sportovci, zahrádkáři, hasiči a jiní lidé, kteří zpravidla nemají šanci stav majetku vyhodnotit, nemají zkušenosti s investováním, mají problémy s ekonomickými obory a z toho vyplývá i jejich přístup k rozpočtu. Berou jej jako nadbytečnou věc.

     Mnoho práce, zejména na malých obcích, leží na jednom nebo dvou lidech a ostatní se pouze vezou a někdy jsou schopni i zmařit dobrý záměr svým laickým přístupem k řešení problémů. V mnoha obcích lidé kandidují do zastupitelstva proto, aby prosadili jednu konkrétní věc. Když se jim to podaří, zbytek věcí je nezajímá a někdy i odstoupí z funkce a nechají obec potácet se v potížích, které třeba ta prosazená věc i zkomplikovala. Představy jednoho nebo dvou vizionářů v obci jsou velmi často utlučeny konzervativním názorem většiny na věci, které si neumějí představit. Proč chceš dělat někde chodník, když už si lidi vyšlapali pěšinu v poli? Proč chceš kácet ty stromy, které tady rostou už padesát let a my jsme si je vysázeli v akci „Z“? Proč kupuješ drahou sekačku na trávu na radnici, když si tu trávu vždycky sekali lidi kosou pro králíky? Proč chceš měnit okna ve škole, když jsou ještě dobrá? Proč chceš financovat nějakou blbou studii, když není vůbec třeba? Proč? Proč?

     Je to problém, se kterým jsme na začátku změn příliš nepočítali a přiznám se, že mě dnešní stav tehdy vůbec nenapadl. Byl jsem naivní, nicméně jsem stále stejný blázen, který si myslí, že to jde i jinak, než se stalo ve většinové společnosti normální. Nejsem diktátor, který by vnucoval lidem své vize a tvrdím, že „Každý je svého štěstí autor!“

Ing. František Nerad – místostarosta obce Strašice

Obr. Standa Rejchrt
Poprvé zveřejněno na www.stranaos.cz, do údaje "počet přečtení" vložen údaj k 1. 5. 2010.