Jiří Dienstbier se stal na Kladně senátorem za ČSSD. Je to velká událost a Jiřímu k senátorskému křeslu blahopřejeme. Po šestnácti (!) letech se vrací do Parlamentu České republiky osobnost noblesní, korektní, politik s velkým přehledem, příznivec federalistické Evropy. „Rozhlasák“, novinář v Pražském jaru, později mluvčí Charty 77 a pak ministr zahraničí porevolučního Československa.
Poté, co jeho Občanské hnutí - OH prohrálo v roce 1992 volby a nedostalo se do parlamentu, Jiří Diensbier vyzýval k trpělivé práci. Říkal: „politika je jako trpělivé vrtání dubových prken.“ I když se ani v dalších volbách 1996 do parlamentu nedostal, nerezignoval na politiku, pracoval pro OSN na reformě jejího fungování, vyjadřoval se k vnitřní i zahraniční politice. Kritizoval pojetí politiky, kdy „vítěz bere vše“, „kdo nejde s námi, jde proti nám“, které zavedl Václav Klaus. Stejně tak mu nebylo lhostejné „salámové dělení Jugoslávie“, které vedlo k etnickým čistkám a nebál se za to kritizovat německého ministra zahraničních věcí H.D. Genschera, se kterým společně přestřihoval dráty na hranicích a jenž býval pravidelným čestným hostem sněmů OH. V současné době aktuální radar odmítá. „Je třeba se dohodnout na celoevropské a euroamerické úrovni a s dalšími velkými hráči, protože to je jediná možnost, jak zajistit bezpečnost“, říká.
Jiřího Dienstbiera navrhla Strana pro otevřenou společnost (pokračovatel OH) jako kandidáta pro letošní volbu prezidenta republiky. Avšak poté, co kandidaturu přijal Jan Švejnar, Jiří dal přednost jemu. S dnešní zkušeností víme, že udělal dobře, když se on, zastánce otevřené politiky, nestal objektem nechutné tahanice kolem prezidentské volby.
Autor knihy Snění o Evropě, z r.1986, v níž m.j. vyzývá k překonání bloků studené války a vyzvedává „politiku kultury, pravdy, morálky a opravdovosti“ vstupuje do Senátu a není náhodou, že jeho jméno již padlo v souvislosti s možným novým předsedou Senátu. Bez ohledu na funkce mu držíme palce a fandíme „Jiří, do toho!“