„Vedoucí představitelé EU ji podepsali 13. prosince 2007 v Lisabonu. Prezidenti a premiéři členských států se dohodli na rozsahu a podmínkách budoucí činnosti unie, přičemž vzali v úvahu politický, hospodářský a společenský vývoj a očekávání občanů. Lisabonská smlouva reformuje evropské instituce a jejich pracovní postupy, posiluje demokratickou legitimitu EU a upevňuje její základní hodnoty.“ Toť oficiální text prohlášení vládních představitelů (www.vlada.cz).
Na to, že se jedná o jeden z klíčových dokumentů fungování „nové“ Evropské unie, je to žalostně málo. Z původních 15 členů EU je nás nyní 27. Svět se globalizuje, mění a čelí novým výzvám – bezpečnostním, humanitárním, klimatickým změnám, demografickému stárnutí nebo např. nouze o nové energetické zdroje a vodu. A naši představitelé se tváří, jako by nebylo třeba pevné a moderně institucionalizované Evropské unie. Jak jinak si máme vysvětlit, že narozdíl od např. radaru, schengenu či vládního prohlášení Změny pro budoucnost, neprovází ratifikační proces u nás žádná informační kampaň.
Přitom by bylo co vysvětlovat! Bylo by o čem informovat! Jaké nové nástroje pro uplatňování politik bude unie mít? Jaká nová pravidla fungování nás čekají? Jaké si Evropa klade cíle? Jak má probíhat ratifikace u nás i v dalších státech, když si členské státy EU stanovily za cíl ratifikovat smlouvu včas na to, aby mohla vstoupit v platnost 1. ledna 2009, tedy několik měsíců před volbami do Evropského parlamentu? Zajímalo by vás například, kolik europoslanců bude Českou republiku zastupovat v evropském parlamentu? Bude mít EU nové symboly? Kdo bude reprezentovat EU v otázkách zahraničních věcí?
Neděláme si ambice zastoupit naše vrcholné představitele a ani nechceme suplovat jejich povinnost informovat občany. Přesto nabízíme alespoň stručný výčet toho nejdůležitějšího.
Jaké změny nám tedy přinese Lisabonská smlouva?
Hodnoty a zásady EU
Podle ustanovení Lisabonské smlouvy jsou hodnotami, na kterých je založen celý evropský integrační proces, úcta k lidské důstojnosti, svoboda, demokracie, rovnost, právní stát a dodržování lidských práv, včetně práv menšin.
Mezi zásady, jimiž se řídí činnost Unie, patří pluralismus, nepřípustnost diskriminace, tolerance, spravedlnost, solidarita a rovnost žen a mužů.
Posílení transparentnosti
Z hlediska transparentnosti byl učiněn významný pokrok sloučením Evropské unie a Evropského společenství v jeden celek, Evropskou unii, s právní subjektivitou. Smlouva o založení Evropského společenství se nyní stává Smlouvou o fungování Evropské unie a soustředí se na základní prvky, hodnoty a organizační aspekty Unie. Smlouva o Evropské unii se naopak podrobně zabývá organizací a fungováním Unie a vymezuje zásady a cíle, kterými se Unie řídí. Podle poslanců se tak zvýší účinnost a viditelnost činnosti Unie na mezinárodním poli.
Při tomto sloučení do jednoho celku byla současně odstraněna struktura postavená na třech pilířích, s jedinou výjimkou, kterou tvoří společná zahraniční a bezpečností politika.
Více demokratické odpovědnosti
Podle zprávy přispěje Lisabonská smlouva k posílení úlohy Evropského parlamentu i parlamentů národních v rozhodovacím procesu, a upevní tak demokratický charakter Evropské unie.
Až na několik málo výjimek budou Evropský parlament a Rada při přijímání právních předpisů rovnoprávnými zákonodárci, zejména pokud jde o rozpočtový proces či spravedlnost a vnitřní věci. Národní parlamenty budou mít naopak pravomoc vznést proti návrhu námitky, pokud se budou domnívat, že nebyla respektována zásada subsidiarity.
Předsedu Evropské komise, kterého navrhne Evropská rada na základě výsledků evropských voleb, zvolí Evropský parlament.
Více práv a srozumitelnosti pro občany
Zpráva rovněž vítá skutečnost, že Lisabonská smlouva posílí práva občanů. Právně závazný charakter Listiny základních práv EU např. poskytuje občanům větší jistotu, že budou jejich práva plně respektována.
Smlouva dále zavádí právo občanů na vlastní iniciativu a umožňuje jim předkládat návrhy Evropské komisi, čímž posiluje jejich účast na evropském rozhodovacím procesu.
Lisabonská smlouva také přispěje k lepší srozumitelnosti a umožní občanům, ale lépe porozuměli úloze a fungování EU. Ústavní výbor EU se např. domnívá, že smlouva poskytuje dostatečné záruky, že se Unie nestane centralizovaným superstrátem, a poukazuje v této souvislosti na skutečnost, že nový text potvrzuje specifičnost Unie, jíž členské státy svěřují některé ze svých pravomocí, stejně jako povinnost respektovat národní identitu členských států.
Větší efektivita
Nová smlouva posílí schopnost orgánů a institucí EU efektivněji plnit své úkoly, rozšíření oblastí, v nichž budou zástupci vlád zasedající v Radě rozhodovat kvalifikovanou většinou (55 % států a 65 % obyvatelstva), a nikoli jednomyslně, usnadní rozhodování v Radě. Nová funkce místopředsedy Komise / vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku, který bude předsedat Radě ve složení pro zahraniční věci a bude moci jménem Unie jednat o otázkách, k nimž Unie zaujala společný postoj, zajistí ve vnější činnosti Unie větší jednotnost.
Hlavní novinkou, kterou zavádí Lisabonská smlouva, je zrušení rotačního principu předsednictví každých 6 měsíců a jeho nahrazení volbou předsedy členy Evropské rady na období 30 měsíců.
Zrušení pilířové struktury a lepší definice cílů EU v oblasti klimatických změn, práv dětí, energetiky, cestovního ruchu, sportu, zdravotní péče a civilní obrany posílí schopnost evropských institucí reagovat na obavy a otázky občanů.
Posílení úlohy Evropského parlamentu
Lisabonská smlouva podstatně posiluje úlohu Evropského parlamentu, jediného orgánu Evropské unie, který je občany přímo volen. Jeho úloha zákonodárce bude významně posílena díky rozšíření postupu spolurozhodování, který se stane řádným legislativním postupem, ale také díky zvýšené účasti Parlamentu ve zvláštních legislativních postupech. Při přijímání mezinárodních dohod bude zapotřebí jeho souhlasu.
Parlament získal také právo podnětu k revizi Smluv a bude se na ní aktivně podílet prostřednictvím své účasti na Konventu, který revizi připravuje. Jeho rozpočtové pravomoci, které sdílí stejnou měrou s Radou, se nyní rozšiřují na všechny výdaje Unie a také jeho pravomoci v oblasti politické kontroly se rozšiřují zejména prostřednictvím volby předsedy Komise.
EP bude po ratifikaci Lisabonské smlouvy schvalovat také další rozhodnutí, která dosud spadala výhradně do kompetencí Rady, a také v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky, kde nemá rozhodovací pravomoc, získává obecné právo být informován a konzultován.
V praxi to znamená, že kromě některých oblastí získal Evropský parlament pravomoc spolurozhodování prakticky ve všech oblastech politiky Unie, čímž se stává rovnoprávným zákonodárcem. Tímto způsobem byla konkretizována základní myšlenka dvojí legitimity EU jakožto unie států a občanů, která je základem evropské integrace.
Počet poslanců Evropského parlamentu je omezen na 751 a ačkoli Lisabonská smlouva neuvádí, jak se mají křesla rozdělit mezi členské státy, nařizuje, aby Evropská rada na podnět Evropského parlamentu a s jeho souhlasem před volbami v roce 2009 rozhodla o jeho složení na základě zásady „poměrného sestupného“ zastoupení s nejméně 6 a nejvíce 96 poslanci z každého členského státu.
Symboly
Symboly Unie - vlajka, hymna, heslo, euro a Den Evropy - nebyly v nové smlouvě zakotveny. Některé z nich však existují (vlajka EU) a existovat budou v nezměněné podobě.
Nutnost informovat občany
Europoslanci vyzvali členské státy, aby „prokázaly svou politickou angažovanost v úsilí o zajištění ratifikace této smlouvy do 1. ledna 2009“, aby mohla vstoupit v platnost před příštími volbami do Evropského parlamentu. Výzva je také směřována na orgány EU a vnitrostátní orgány, aby vyvinuly veškeré úsilí k tomu, aby byli evropští občané o obsahu smlouvy „jasně a objektivně informováni“. Za tímto účelem poslanci žádají, aby bylo co nejdříve zveřejněno konsolidované znění smluv.
Ratifikace v České republice
Parlament ČR na základě hlasování ze dne 30. října 2007 rozhodl ratifikovat Lisabonskou smlouvu parlamentní cestou. K jejímu přijetí je zapotřebí třípětinové většiny hlasů v obou komorách Parlamentu. Datum hlasování nebylo dosud stanoveno.
Ratifikace v členských státech
Do dnešního dne (10.3.2008) ratifikovalo Lisabonskou smlouvu Maďarsko (17. 12. 2007), Slovinsko (29. 1. 2008), Malta (29. 1. 2008), Rumunsko (4. 2. 2008) a Francie (7. 2. 2008).
Celé znění Lisabonské smlouvy si můžete přečíst a stáhnout na:
www.euroskop.cz/41912/121322/clanek/lisabonska-smlouva/lisabonska-smlouva---ke-stazeni/#1
Miloš Navrátil
Použité zdroje: www.ec.europa.eu, www.europedirect.cz, www.euroskop.cz, www.psp.cz, www.vlada.cz
Poprvé zveřejněno: 09.03.2008