Situace kolem "poslanecký náhrad" už plodí absurdní i recesistické návrhy. A přitom by se stačilo poučit z první republiky.
Jedním z nejvděčnějších témat pro české komentátory (myšleni nejen novináři, ale i čtenáři a účastníci internetových diskuzních fór) jsou nemalé poslanecké náhrady. A mezi náhradami pak příspěvek na dopravu doplněný ještě volnými jízdenkami hromadné dopravy.
Tento stav je nejen předmětem komentářů, ale také různých návrhů. Za příklad absurdního návrhu považuji návrh senátora Kubery na jedinou odměnu pro poslance a senátora ve výši 275 000 Kč, která by zahrnovala dosavadní plat ve výši 61 400 Kč, tak většinu náhrad. Viz např. článek na iDnes. Absurdní není to sloučení do jedné odměny, absurdní je v tomto případě navrhovaná výše. Za příklad jiného, recesistického návrhu pak iniciativu "kup svému poslanci tramvajenku", pro poslance z Brna se tím myslí "šalinkarta".
A přitom je tak prosté. Stačí se inspirovat první republikou. Tam měli poslanci a senátoři nárok na bezplatnou dopravu Československými drahami na celému území Československa.
Místo debat o náhradách za benzín, letenky a tramvajenky zavést (opět) poslancům a senátorům pouze volné jízdenky na veškerou veřejnou hromadnou dopravu. A pokud by někdo z nich chtěl (či dokonce potřeboval) pro svou potřebu jezdit svým či služebním vozem nebo létat, tak ať mu na to připlatí politická strana, která za jeho mandát pobírá nemalých 900 tis. Kč ročně. Koneckonců všichni ostatní zaměstnanci se do práce a z práce dopravují za své.
Přineslo by to nějaké úspory nákladů na provoz Parlamentu a možná i zlepšení veřejné dopravy, spolufinancované z veřejných rozpočtů. A ještě by poslanci a senátoři mohli vidět a slyšet i nějaké "socky", které tou veřejnou dopravou jezdí.
Pavel Rytíř
PS Návrh se netýká služebních cest, ty ostatně hradí i zaměstnancům jejich firmy.