Stav světa – nejnovější data a trendy

Autor: RNDr. Pavel Nováček <nov(at)aix.upol.cz>, Téma: Pavel Nováček napsal, Vydáno dne: 03. 08. 2007

Ne pouze pesimistické informace z konference Projektu Milénium od Pavla Nováčka.

     Projekt Milénium, jehož mám čest být deset let členem, publikoval na přelomu července a srpna zprávu Stav budoucnosti 2007. Uvádí v ní, kromě jiného, 15 globálních výzev, které v sobě obsahují rozvojové příležitosti a ohrožení. Zde jsou některé z podstatných nových údajů, které zpráva uvádí. Pro ty, kteří mají zájem o bližší informace (v anglickém jazyce) lze doporučit webové stránky www.stateofthefuture.org, nebo www.millennium-project.org.

     Globální ekonomika v roce 2006 rostla tempem 5,4% a světový ekonomický produkt dosáhl hodnoty 66 tisíc miliard dolarů (podle parity kupní síly). Populace rostla tempem 1,1% a průměrný příjem na obyvatele se tedy zvýšil o 4,3%. Při takovém vývoji by se do roku 2015 podařilo dosáhnout rozvojového cíle tisíciletí, aby se počet lidí žijících za méně než jeden americký dolar denně snížil o polovinu.

     Nicméně nerovnováha v distribuci příjmů zůstává enormní. 2% nejbohatších lidí vlastní více než 50% světového bohatství, zatímco chudá polovina lidstva vlastní jen 1% bohatství. Příjem 225 nejbohatších lidí je roven příjmu 2,7 miliardy chudých lidí, tedy 40% světové populace.

     Více než polovina z 6,6 miliardy obyvatel žije ve městech. Počet válečných konfliktů (více než 1000 obětí za rok) se v posledních letech snižuje, např. v Africe z 16 konfliktů v roce 2002 na 5 konfliktů v roce 2005. Počet uprchlíků se také snižuje. Výskyt HIV/AIDS se v Africe v posledních letech stabilizuje a mohl by snad začít klesat. Naopak ve východní Evropě, střední a jižní Asii tato čísla rychle rostou. AIDS je dnes čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí ve světě a nejčastější příčinou úmrtí v subsaharské Africe.

     Podle Světové zdravotnické organizace se globální očekávaná délka života zvyšuje ze 48 let u narozených v roce 1955 na 73 let u těch, kteří se narodí v roce 2025. Světová populace se do roku 2050 zvýší o dalších 2,8 miliardy lidí, pak by měla stagnovat, případně mírně klesat.

     Podle UNESCO bylo v roce 1970 37% všech lidí starších 15 let negramotných. Toto číslo pokleslo na dnešních 18%. Mezi lety 1999 – 2004 počet dětí, které nenavštěvují základní školu klesl o 21 miliónů na současných 77 miliónů.

     Čína předstihla Spojené státy v produkci oxidu uhličitého (skleníkového plynu). Podle Mezivládního panelu o změně klimatu (IPCC) rostly emise CO2 mezi lety 2000 – 2004 více, než očekávaly nejpesimističtější scénáře a při takovém vývoji by do roku 2030 emise narostly o dalších 25 – 90% oproti roku 2000.

     Čína spotřebovává 2 miliardy tun uhlí ročně, v roce 2016 bude již spalovat 4 miliardy tun ročně. Spojené státy snížily své emise CO2 v roce 2006 o 1,4% oproti roku 2005.

     Na světě se dnes staví nebo plánuje postavit 800 – 1000 uhelných elektráren, jejichž životnost je 40 let. Pokud se opravdu vybudují, pak je redukce skleníkových plynů dosti nepravděpodobná.

     Podle NASA ohrozí zvýšení hladiny moří a oceánů (v důsledku klimatických změn) životy 634 miliónů lidí, kteří žijí v pobřežních oblastech. Nejvíce budou důsledky klimatických změn postiženi lidé v nejchudších regionech, kteří produkují nejméně skleníkových plynů.

     V roce 2025 bude žít pravděpodobně 1,8 miliardy lidí v oblastech s vážným nedostatkem vody, což možná povede k masové migraci.

     Podle nevládní organizace Freedom House vzrostl za posledních 30 let počet svobodných zemí ze 46 na 90, ve kterých žije 46% světové populace.

     Hrozbou do budoucna zůstávají zbraně hromadného ničení, od biologických zbraní po nukleární zbraně (tzv. „špinavé“ bomby). Mezinárodní komise pro atomovou energii jen v roce 2006 evidovala 146 incidentů – zcizení radioaktivních materiálů. Pouze 10% z 220 miliónů kontejnerů v námořní dopravě, které přepravují 90% světového zboží, je kontrolováno, což dává příležitost ke zneužití organizovaným zločinem nebo teroristy.

     Mezinárodní organizovaný zločin roste, protože neexistuje integrovaná globální strategie pro boj s tímto negativním jevem. Roční příjem organizovaného zločinu se pohybuje kolem 2000 miliard dolarů, což dvojnásobně převyšuje celosvětové výdaje na zbrojení.

     Ve světě žije 13 – 15 miliónů dětí, které osiřely, protože rodiče zemřeli na AIDS. Toto číslo se do roku 2010 zvýší asi o 10 miliónů. Řada z nich se v budoucnosti stane součástí organizovaného zločinu.

     Podle Červeného kříže a Červeného půlměsíce se počet lidí postižených přírodními katastrofami za poslední desetiletí ztrojnásobil a dosáhl celkové výše 2 miliard lidí. V průměru je každoročně přírodními katastrofami přímo postiženo 211 miliónů lidí. To je příbližně pětinásobek počtu lidí postižených ozbrojenými konflikty.

     Pokud bude i nadále platit Moorův zákon, že každé dva roky se výkonnost počítačů zdvojnásobí, za 25 let bychom mohli vyrábět počítače, které se vyrovnají lidskému mozku. Za dalších 25 let by se už výkonnnost a kapacita jednoho počítače mohla vyrovnat mozkům všech lidí žijících na zemi.

     Přes miliardu lidí (17,5% světové populace) je připojeno k internetu. Tzv. digitální propast mezi rozvojovými a rozvinutými zeměmi se snižuje.

     Podle Světové obchodní organizace vzrostl v roce 2006 světový obchod o 15%. Ekonomiky nejméně rozvinutých zemí už třetím rokem po sobě rostou o šest a více procent. Subsaharská Afrika sice zaznamenala 4,5% růst, ale rostla zde i chudoba, kvůli vysokým populačním přírůstkům, korupci, ozbrojeným konfliktům, špatnému vládnutí, ničení životního prostředí, špatným zdravotním podmínkám a nedostatku vzdělání.

     Díky dobře koordinovanému úsilí se podařilo eliminovat hrozbu SARS. Nyní se svět připravuje na možné genetické variace ptačí chřipky (virus H5N1), která by mohla usmrtit až 25 miliónů lidí, prakticky zastavit osobní leteckou dopravu a uvrhnout svět do deprese.

     Odhaduje se, že naplnění Rozvojových cílů tisíciletí by stálo asi 135 miliard dolarů. Pro srovnání operace Spojených států v Iráku dosud stály 600 miliard dolarů a dalších 140 miliard bude požadováno pro rok 2008.

     57% žen ve světě je zapojeno do peněžní ekonomiky, ale jen 17% žen je zastoupeno v zákonodárných sborech. V základních školách nyní připadá 94 dívek na 100 chlapců, v roce 1999 to bylo 92 dívek.

     781 miliónů dospělých lidí je negramotných, z toho dvě třetiny jsou ženy. Násilí na ženách ze strany mužů je příčinou více obětí, než způsobují války.

     Na světě je dnes více otroků, než bylo v dobách největšího obchodování s africkými otroky. Dnešní odhady se pohybují od 12,3 miliónů po 27 miliónů, většinu z nich tvoří ženy v Asii.

     Světová banka odhaduje, že více než 1000 miliard dolarů je ročně vydáno na úplatky, z nichž 20 – 40 miliard dostanou veřejní činitelé v rozvojových zemích a 60 – 80 miliard v rozvinutých zemích.

     Rychle se rozvíjejí nanotechnologie. Např. Intel vyvinul čip, který má výkon jednoho triliónu operací za sekundu. Do výzkumu a vývoje v oblasti nanotechnologií bylo v roce 2006 investováno 12,4 miliardy dolarů a bylo prodáno zboží související s nanotechnologiemi v hodnotě přesahující 50 miliard dolarů.

     Mnoho lidí kritizuje jevy související s globalizací a poukazují na ohrožení jednotlivých kultur. Je však stále zřejmější, že kulturním změnám se nevyhneme, máme-li se vyrovnat se současnými globálními výzvami. Rozvoj demokracie vyžadoval a vyžaduje kulturní změny, prevence AIDS vyžaduje kulturní změny, stejně jako prosazování udržitelného rozvoje, eliminace násilí vůči ženám apod. vyžaduje kulturní změny.

     Je na nás, abychom učinili nástroje globalizace, jako jsou např. internet, globální obchod či mezinárodní obchodní dohody prostředkem, který pomůže kulturám se adaptovat, a ne jejich překážkou.

2. srpna 2007
Pavel Nováček

Poprvé zveřejněno na www.stranaos.cz, do údaje "počet přečtení" vložen údaj k 1. 5. 2010.