První se série článků k problematice "školství" a "státní maturity".
Jaromír Dvořák, středoškolský kantor o svých zkušenostech s připraveností "státních maturit".
Po letech příprav a investovaných milionech se začali učitelé češtiny na středních školách připravovat na kurzech pořádaných Centrem vzdělanosti LK na státní maturitu, která má podle školského zákona v příštím školním roce (2007 – 2008) proběhnout ve všech maturitních oborech. Dlouho se proklamuje, že by měla obnovit prestiž této zkoušky a odstranit subjektivní hodnocení pedagogů. To, s čím se však pedagogové setkávají, nad tím zůstává rozum stát. Především nikdo nevzal na vědomí připomínky, že už v minulých letech se v zadáních objevovaly nejen faktické chyby, ale i chyby gramatické, a syntaktické, což samotnou zkoušku právě z mateřského jazyka značně diskredituje. Nejasná a nejednoznačná zadaní činila studentům značné potíže, navíc didaktický test, jak se jediná část této maturity doposud nazývala, chodil na školy pozdě opraven, takže studenti čtvrtých ročníků už odmaturovali a záleželo jen na nich, zda se chtějí na svůj mateřský ústav dojít se seznámit s výsledky. Vzhledem k tomu, že jim to k ničemu nebylo, většina tak neučinila a stejným způsobem už přistupovala k napsání těchto testů, takže jejich výpovědní hodnota musela být velmi nízká (omlouvám se všem poctivcům, kteří takto nejednali).
Nově však tato maturitní zkouška byla rozšířena o tzv. strukturovanou slohovou práci (to je prosím nový výmysl autorů, odborná terminologie takovýto termín nezná) a ústní zkoušku na základě četby studenta. A tady je další kámen úrazu. Studentům se během studia ze dvou třetin změnily podmínky maturitní zkoušky.To jakou si mají vybírat četbu(tzv. kánon literárních děl) se vlastně dozvěděli až ve třetím ročníku, bez ohledu na to, co četli doposavad. Největší zrůdností je však tzv. strukturovaná slohová práce. Studenti mají plnit více či méně složité úkoly na základě zadaného textu.Opět nejednoznačné až nesrozumitelné zadání, úkol, na kterém se pedagogové měli učit opravovat byl dokonce chybný.Při opravě se zdůrazňovaly zcela nedůležité faktory, jako je délka textu, bez ohledu jakým písmem student píše, nebo zda píše za okraj. Nejpodstatnější ale je, že tyto práce stejně opravují učitelé dané školy, takže subjektivní hledisko zůstalo zachováno. Docházelo k tomu, že za stejnou práci dal učitel z gymnázia nula bodů, kdežto učitel z učiliště body tři.
Důležitou poznámkou je i to, že státní maturity jsou státní zakázkou, ale veškeré zvýšené náklady nese škola, de facto zřizovatel, a to je kraj, který na tyto maturity nedostal a nedostane od státu ani korunu. Samozřejmě učitelé za nesrovnatelně větší množství práce také ne. Takto nepřipravené státní maturity jsou zbytečným plýtváním financí, kterých se v tomto resortu dlouhodobě nedostává, plýtváním lidským potenciálem, ale především matením nevinných studentů, bez výše zmíněných přínosů, které měla státní maturita přinést!
Mgr. Jaromír Dvořák, krajský zastupitel za SOS, člen Výboru pro školství a sport Zastupitelstva LK