Ve dnech 30.11. – 1.12. jsme se s Jindrou Berounským zúčastnili 2. kongresu Evropské demokratické strany (EDP – European Democratic Party) v Římě. Pozvání jsme získali díky kolegům z Cesty změny (CZ), kteří patří mezi zakládající členy EDP a Josef Brož je generálním sekretářem EDP.
Zkušenost to byla velmi dobrá a jen jsme se utvrdili v přesvědčení, že je třeba získávat mezinárodní kontakty a také rozhled, který přesahuje českou kotlinu. SOS je dnes, po osmi letech své existence, velmi slušně zakotvena v komunální a regionální politice. Kdy pronikneme výrazně do parlamentní politiky je otázkou, protože podmínky pro vstup především do Poslanecké sněmovny jsou nastaveny pro malé strany diskriminačně. Ve starých členských zemích Evropské unie je však politická kultura zřetelně rozvinutější a politicky slabší partner není vnímán jako někdo, koho je třeba zašlapat do země, než nám přeroste přes hlavu.
Toto civilizovanější a kulturnější klima bylo zřetelně znát také na 2. kongresu Evropské demokratické strany. Cesta změny nepatří na domácí politické scéně k nejsilnějším, přesto EDP nemá problém zvolit jejího člena generálním sekretářem. A Cesta změny zase neměla problém pozvat dva členy SOS jako hosty kongresu.
Evropská demokratická strana byla založena nedávno, v roce 2004. Je liberálně orientovaná, ale snaží se zejména formulovat klíčové politické výzvy pro 21. století. Je si vědoma, že tradiční pravo-levé vidění světa už nestačí. Proto je jejím členem dost levicově orientovaná vládní La Margharita (Romano Prodi je v současnosti předsedou italské vlády), stejně jako středová Cesta změny, nebo litevská Darbo Partija. V brzké budoucnosti se nejspíše stane členem rumunská pravicově orientovaná Konzervativní strana (i když i z naší zkušenosti velmi dobře víme, jak zavádějící je takové dělení v postkomunistických zemích – viz ODS v devadesátých letech).
Dalším pozitivním faktem je, že EDP usiluje o vybudování silné a jednotné Evropy, ale respektuje a podporuje evropské regiony. Proto může být členem např. baskická regionální strana.
Tematické problémy, kterými se EDP zajímá, dobře odráží ustanovení jednotlivých pracovních skupin:
1. Ekonomické a sociální řízení v Evropě (politický a monetární integrační proces).
2. Směřování k dlouhodobě udržitelné společnosti (udržitelný rozvoj).
3. Evropská bezpečnost (boj proti terorismu, evropský obranný systém, role EU v globálním bezpečnostním systému).
4. Rozšiřování Evropské unie a nové regionální odpovědnosti (především v prostoru Středomoří). EDP je mimochodem dosti skeptická k rozšíření EU o Turecko z důvodů kulturních, ekonomických a bezpečnostních.
5. Evropská demokracie, občanství a podpora občanské společnosti.
6. Obnovení procesu vytváření evropské ústavy a evropské integrace.
Za krátkou dobu své existence uspořádala EDP několik zajímavých seminářů, např. na téma „Vytváření transatlantických vztahů“, „Islám a demokracie“, „Asijsko-evropské strategické partnerství“ a další. Uspořádala také humanitární misi do Darfúru v Súdánu, aby na místě ověřila životní podmínky lidí v uprchlických táborech a navrhla Evropské unii a OSN opatření vedoucí ke zlepšení těchto podmínek.
Domnívám se, že SOS by si po osmi letech působení v rámci obcí a krajů České republiky měla najít politické partnery v rámci Evropské unie a začít evropskou politiku monitorovat, případně dílčím způsobem ovlivňovat. Pokud se na tomto shodneme, jeví se mi Evropská demokratická strana jako vhodná platforma a doporučuji v této oblasti bližší spolupráci s Cestou změny.
5. prosince 2006
Pavel Nováček