O čem je komunální politika

Autor: administrator <postmaster(at)stranaos.cz>, Téma: František Nerad napsal, Vydáno dne: 19. 08. 2006

Psáno pro www.politikon.cz
Politika je také (hlavně?) o obecním majetku, o kterém rozhodují zastupitelé a radní.


   Obec je podle zákona i ve skutečnosti společenství lidí, kteří spolu užívají společný prostor, majetek v oblasti, která je vytýčena katastrem obce. Je to majetek, který patří všem občanům trvale v obci přihlášeným, nebo těm, kteří zde mají ve vlastnictví nemovitosti. Ti všichni by měli mít stejnou možnost mluvit do toho, co se tím majetkem děje. Pak jej samozřejmě mohou používat i ostatní lidé odkudkoli, ovšem ti už nemají ze zákona o obcích takovou možnost mluvit do toho, jak majetek vypadá, jak se užívá, jak se s ním bude nakládat. Ti to mohou jen chválit, nebo hanět. Mohou do obce jezdit na návštěvu trvale, nebo na obec raději do smrti zapomenout, protože to je obec špatná. Jak ta která obec vypadá je závislé na komunálních politicích. Od mnoha lidí slyším, že nechtějí v obci nebo městě dělat politiku, jen být zvoleni, což je evidentní nesmysl. Komunální politik musí dělat politiku. Jestli ji dělá dobře nebo špatně, podle toho se návštěvníci do obce buď vracejí, nebo se jí širokým obloukem vyhýbají.
   Pro správu obecního majetku máme institut, kterému se dnes říká zastupitelstvo a do tohoto zastupitelstva se vybírají lidé pomocí voleb. Do roku 1989 se voleb sice účastnili téměř všichni lidé ve státě (volit chodilo 99,99 %), ale „spravovat“ ho mohli jen ti, kteří byli napsáni na jedné jediné kandidátce. Každý měl možnost jít volit (protože nejít volit se mu vždy odrazilo v kádrovém posudku). Tak 99,99 % lidí šlo a tu jedinou kandidátku zvolilo. Stejně to nic nezměnilo, protože správu majetku ti zvolení stejně nedělali a co se s majetkem obce stane se rozhodovalo jinde a rozhodně ne lidmi zvolenými na jednotných kandidátkách Národní fronty. Obec nevlastnila majetek – patřil státu a stát o něm rozhodoval. A stát vedla podle Ústavy jedna jediná politická strana, která povolila jen tu jednu jedinou kandidátku.
   Od roku 1990 je to jinak. Obec, tedy my všichni její občané, jsme dostali svůj vlastní majetek a máme možnost s ním nakládat. My také máme možnost si vybrat koho chceme, aby na radnici seděl a o našem společném majetku rozhodoval a volbou jej pověřujeme správou svého majetku. K této správě se může přihlásit každý plnoletý a svéprávný občan obce. Kandidátek na radnici může být neomezený počet. Tolit tedy teorie.

   Skutečnost je taková, že spoustě lidí je správa věcí veřejných lhostejná. V mnoha lidech přežívají návyky z minulosti, kdy se řídili heslem: „Kdo nekrade, šidí rodinu!“ Nepostřehli, že už nekradou ze státního, ale z obecního, nebo ze soukromého, že ničí majetek svůj a svých spoluobčanů, případně majetek soukromých osob či firem.
   Skutečnost je taková, že o správu majetku se hlásí i lidé, kteří takové správě příliš nerozumí. Nepochopili míru odpovědnosti za správu společného, jim svěřeného majetku. Někteří z nich sice přistupují k obecnímu majetku jako k majetku vlastnímu, přesto není v jejich silách tento majetek dobře spravovat a vznikají na něm škody. Doba, kdy za lidi myslela Strana už je dávno pryč, takže ten, kdo chce být do zastupitelstva zvolen by měl kandidovat s určitým záměrem a nikoli pouze z ideologických důvodů.
   Skutečnost je taková, že někteří z nich žijí s představou, že obecní majetek jim bude sloužit k osobnímu prospěchu, což samozřejmě nikde nahlas neřeknou, ale mnoho jejich činů tomu nasvědčuje. Uvedu několik, pro mě nepochopitelných, případů z mé obce za poslední dobu a myslím si, že jinde to není o moc lepší, nebo horší:
1)  Zastupitelé převzali rozsáhlý majetek bývalých kasáren v hodnotě několika stovek milionů korun, přitom na jeho údržbu a správu nemají ani lidi ani peníze. Jedním z argumentů zastupitelů, kteří hlasovali pro převzetí majetku bylo, že: „Budeme mít alespoň přehled o tom, co se v kasárnách děje!“ Výše popsané obecné přístupy zastupitelů ke správě obecního majetku, které se v naší obci uplatňují, jsou však příčinou jeho probíhající devastace a poklesu jeho hodnoty. Například popraskané potrubí v letošní zimě v budovách kasáren, nesystematické kopání v komunikacích, nevytápění a tím ničení budov a jejich vypuštěných otopných systémů v zimě, prázdné budovy nebo nerekolaudované budovy využívané pro jiné účely, investice do budov a jejich následné nevyužívání, to jsou všechno ukázky špatného přístupu ke správě svěřeného obecního majetku a odpovědnosti za něj. Pokud by se odpovědní lidé skutečně chovali k obecnímu majetku jako k vlastnímu, nikdy by k takovéto věci nepřipustili a nemohlo by k nim dojít.
2)  Rada obce má ze zákona právo rozhodovat o nájmech obecního majetku. Takže například na zasedání 22.5.2006 rozhodla o pronájmu bývalé vojenské ubytovny personální firmě pro ubytování lidí od 1.6.2006. Přitom zastupitelům byla předtím představena úplně jiná firma s úplně jinými záměry. Toto rozhodnutí se občané zhruba dozvěděli v obecním informačním bulletinu, který vyšel kolem 10.6. a upřesnění až 12.7.2006, kdy bylo usnesení Rady vyvěšeno na webové stránky a kdy už byla podepsána smlouva mezi obcí a firmou. Mezitím už po obci kolují problémy a fámy, kolik že to lidí vlastně na ubytovně přebývá a co se tady kolem těchto věcí děje. Ale vždyť ta ubytovna patří všem občanům, tak jak je možné, že o pronájmu se lidé dozví až tak pozdě?.
3)  Nebo stejný případ z jiného konce. Občan požádal o pronájem budovy a zařízení v kasárnách 11. listopadu 2003. Usnesení Rady obce o pronájmu bylo schváleno 19.10.2005 a na webu viselo od listopadu 2005. Na podpis smlouvy však čekal dalších půl roku a zařízení se mu podařilo po mnoha dopisech a urgencích otevřít v půlce srpna 2006. Na naší radnici tedy mají členové Rady obce několik metrů a každému měří - no nevím podle čeho. Lze se potom domnívat cokoli.

   Takto si představují někteří lidé správu majetku obce, který patří nám všem? Takto si představují odpovědnost? To je zcela v rozporu s principy zakotvenými v zákoně o obcích a v Ústavě! Listina základních práv a svobod stanoví, že „Vlastník je za své vlastnictví odpovědný“. Mnoho kandidujících lidí, si tyto souvislosti neuvědomuje, ale vlastníkem je soukromá osoba nebo obec a k majetku mají mít stejný vztah. Ano, spoustu věcí v obcích vzniká, staví se, zařizuje. Kanalizace, vodovody, plynofikace, rekonstrukce, nové byty, školní hřiště, průmyslové zóny atd. Na těchto zásadních investičních akcích však většinou mají zájem například i Evropská unie a stát, proto jsou finančně dotovány z různých fondů na podporu a rozvoj obcí a regionů. Tyto dotace se přidělují a čerpají. Ovšem například o převod nepotřebného vojenského majetku nás nikdo nežádal, sami jsme se rozhodli ho převzít bez vyjednaných podmínek a samozřejmě nemůžeme očekávat, že na jeho správu, údržbu nebo provoz dostaneme od někoho nějaké peníze. Tyto peníze si musíme půjčit, nebo vydělat sami. Čím víc se bude majetek znehodnocovat, nebo špatně provozovat, tím máme menší šanci získat nějaké prostředky. A jak se zhodnocuje záleží na komunálních politicích. Na správu takovéhoto majetku je ideologie k ničemu. Zastupitel musí být ekonom, právník, stavař, technik a současně musí chtít na tom zastupitelstvu víceméně za symbolickou odměnu poměrně dost pracovat. Nejsou takoví všichni. Znám dokonce případy, kdy zastupitel za 4 roky neřekl za zastupitelstvu jednu jedinou větu, do obecního bulletinu nenapsal jednu jedinou větu, jen poctivě hlasoval, kdykoli mu to někdo nařídil. Výsledkem je pak zničený majetek. Mnozí dodnes čekají, že jim něco někdo poradí „z Prahy“. Nenařídí. Je to jejich radnice, jejich majetek, jejich kasárna, jejich bytovky a jejich lidé, které si na radnici zvolili.
   Znovu musím zopakovat, že je nesmysl tvrdit, že zastupitelé nedělají politiku, ale starají se o blaho obce a jejích občanů. Na spoustu věcí mohou být rozdílné názory, ale i ty jsou nutné vyřešit i na té nejmenší obci. Tomu způsobu řešení se říká politika. Správa veřejných věcí je věcí všech občanů obce. Správa věcí veřejných netrvá pouze jeden nebo dva dny voleb, ale musí působit každý den a bez ohledu na to, kdo je momentálně zvolený do Rady obce nebo Zastupitelstva. Občan má právo volit a být volen. Zastupitel má právo hlasovat. Občan má právo vědět a žádat. Zastupitel musí naslouchat a vnímat, co občané říkají a chtějí a vymýšlet řešení. A o tom je komunální politika.
Ing. František Nerad – místopředseda Strany pro otevřenou společnost

Poprvé zveřejněno na www.stranaos.cz, do údaje "počet přečtení" vložen údaj k 1. 5. 2010.